Většinou plánuji výpravu ve dvou variantách. Kratší a delší, abychom se mohli rozhodnout podle chuti, času a počasí. Stejně tomu bylo i tentokrát. Krátká procházka z Pocinovického nádraží na Dobrou vodu se tentokrát jevila jako nejpravděpodobnější. Čekala nás totiž ještě práce. Bylo ale tak hezké počasí, že jsme si řekli, že vyrazíme alespoň na chvíli. Stoupání ke kapličce a sousední studánce jsme opravdu zvládli celkem rychle. Křížová cesta, která nahoru vede je sice celkem udržovaná, ale obrázky jsou zakryté železnými dvířky, takže jsme viděli asi dva, kde dvířka někdo utrhl. Nahoře jsme si sedli u kapličky Panny Marie Lurdské. Jak jméno napovídá, je zdejší pramen léčivý a zázračný. Tady prý kdysi prohlédla stará slepá kobyla. Manžel musel, jak je jeho zvykem vodu z místního pramene ochutnat. Je to takový jeho rituál.
Pak padlo rozhodnutí, že půjdeme dál, až na rozhlednu Markétu. Práce přece neuteče. Tak jsme pokračovali dál ve stoupání až na rozhlednu. Cesta vedla pěkným, převážně lesním porostem. Jako obvykle, jsme byli rádi, že jsme šli. Největší překvapení na nás čekalo na Markétě. Velmi příjemné, proti dešti zabezpečené a vzhledově netradiční posezení pod rozhlednou. Zase jsme objevili kousek od domova velmi příjemné místo. Na rozhlednu se dá samozřejmě dojít i kratší cestou. Parkoviště je asi 600 m od vrcholu, ale to by nebylo ono.
Cestou zpět jsem se ještě zaběhla podívat na Kříž Pohoří, který je asi 200 m od značené turistické trasy. Pak už jsme pokračovali pěkně z kopečka zpět k Dobré vodě. Cestou jsme viděli i kostelík Panny Marie Bolestné na Dobré vodě, bohužel jen zvenku. Dovnitř se nemůže. Standa zase doplnil tekutiny u zázračné studánky (na jeho zraku se to zatím nijak neprojevilo). Poslední úsek cesty zpět do Pocinovic jsme téměř seběhli, protože se začalo zatahovat. Ale stihli jsme to a užili si další pěkný den. Ušli jsme cca 9,5 km s pěkný 305 m převýšením.
 |
| Dobrá voda |
 |
| Studánka |
 |
| Markéta |
 |
| Markéta |
